Marketing

Rok 2020 bude rokem podcastů

Na klasické prognostické články o marketingu mě moc neužije, i když je rád čtu. Jen asi nemám ty koule vypíchnout pět aktuálních buzzwordů, a na šesti normostranách se bez jakýchkoliv dat tvářit, že jsem zrovna posvačil šalamounovo hovno.

Plánuju i letos napsat svých 15 věcí, které se stanou.

Ale výjimečně si dovolím zbastlit i tenhle článek.


Už jste někdy slyšeli, že obsah je král?

Když vygooglíte libovolné prognózy o marketingu za posledních řekněme pět let, najdete v oněch článcích různě rozházené ‘staré známé’.

Dočtete se, že ‘Content is the King’. Určitě tam taky budou chatboti, umělá inteligence a rozšířená realita. Vsadil bych i na personalizaci obsahu a instant messaging. A natuty potkáte alespoň jeden druh videa. Krátké video, dlouhé video, široké, vysoké, dlouhé, rozesmáté nebo bůhvíjaké.

Všechno to je pravda. Takový je dnešní svět.

Mezi těmi často až vědeckofantasticky znějícími trendy ale osobně pozbývám jeden pojem, který přitom dokonale vystihuje dnešní dobu.

A tím pojmem je zvuk.

Snad je to proto, že zvuk není kanál, nýbrž prostředek. Snad jsme v reklamě tak moc posedlí touhou nakrmit lidem zrak, že tak nějak přirozeně zapomínáme na sluch.

Obsah je opravdu král, s tím nelze nesouznět.

Možná je ale nejvyšší čas přemýšlet, jak svůj královský obsah poslat do mozku ušima.


Sluch je útočiště vašeho zraku.

Žijeme v době absolutní vizuální saturace.

Lapidárně řečeno: naše oči dostávají denně slušně zahulit.

Jedeme v tramvaji, koukáme přitom do telefonu. Večer se střídavě díváme na televizní zprávy a na Instagram. Usínáme s mobilem v ruce a z počítače nám u toho hraje HBO GO.

Stále se zvyšující vlna pozornost si kradoucích stimulů, dává našemu zraku kopr. Věřte mi. O očích já něco vím.

Mobily, počítače a televize ze světa nikam nezmizí. Co však bude nadále růst je lidská potřeba svým očím trochu ulevit.

Tuším, co vás napadá.

Digitální detox. Koukání do zelena. Víkendy offline. Lahoda.


Výsledek obrázku pro gif nature

V krátkodobém hledisku to funguje krásně.

Jenomže veškerým dnešním multitaskingem cvičíme svůj mozek, aby byl schopen zpracovávat dvakrát víc stimulů, než před takovými dvaceti lety, kdy jsme se plni očekávání nalepili v osm večer před televizi k Čundrkántryšou.

Mozek už je zvyklý a potřebuje double.

A v tom okamžiku je zvuková forma dokonalý kamarád.

Těch situací, kdy dáváte mluvenému slovu přednost před videoobsahem, je přitom v běžném životě už teď hromada.

  • když si jdete zaběhat a potřebujete si pustit něco do uší,
  • když jedete dlouhou štreku autem,
  • když si chcete pustit jen tak “něco na spaní”,
  • když děláte v práci nějakou rutinní činnost a potřebujete to do té páté odpolední nějak doklepat.

Nic z toho není výdobytek moderní doby. Jenomže zatímco si naši prarodiče pouštěli na dobrou noc rozhlas, my si pouštíme moderní ‘podcasty’.

A není náhodou na čase se do nich taky pustit?



Spotify je malý Netflix pro podcasty.

Podcasting je moderní pojem pro šíření informace zvukem. V moderních médiích se začal kapku nadužívat, takže se pod něj už schová ledacos. Pokec, který parta kamarádů dělá nezávisle sama na koleni. Ale třeba i pořady z Českého rozhlasu.

Ještě před pár měsíci si tahle parta kamarádů musela vystačit s nějakou v Čechách prakticky neznámou platformou.

Soundcloud. Mixcloud. Něco na ten způsob.

V roce 2019 uvolnilo Spotify záložku podcastům. A dnes už si můžeme na nejpopulárnější platformě pro hudební streaming v Čechách pustit jak partu, tak pořady z Rozhlasu. Jednoduše. Za pár klikanců.

Když jedete autobusem z práce domů, máte tak ve Spotify vlastně ukrytý malý podcastový Netflix. Stačí si vybrat, kdykoliv cokoliv přepnout, přerušit, dát si do oblíbených. Podcasterům vyšly zkrátka služby typu Spotify v roce 2019 v ústrety.

A vy, jako zástupci značek, už těžko získáte lepší příležitost pro vstup do této kategorie.

Koneckonců:


1) Pořád není ani zdaleka obsazeno.

Pokud se soustředíme čistě na české podcasty, je mezi nimi ještě hromada oblastí a témat, kterým zatím buď úplně chybí lídr nebo jsou jejich aktuální zástupci kvalitativně v plenách. Podcasty nejsou zdaleka jen nadstavba lifestyle blogerek nebo místo, kde si ajťáci a motivační řečníci mohou plácat co chtějí do aleluja. I když se to tak může zatím jevit.

Ať si vyberete jakoukoli kategorii, je pořád šance být ve vyhledávání na prvních pozicích.

A je úplně jedno, jestli jste malá čokoládovna nebo velký YouTuber.

Stačí mít co říct.


Content is King

2) Můžete si to uvařit doma.

Tím Babicou v nadpisu to trochu přeháním.

Pro dobrý podcast samozřejmě potřebujete přinejmenším dobrou techniku, tichý prostor a příjemný hlas, který to ideálně dokáže chvíli vydržet bez přemíry otravného eeeeeee.

Jenomže si zvažte kolik peněz, lidí, know-how a štěstí byste museli mít, abyste vyrobili seriál, který si celá Česká republika bude moci pustit na Netflixu. Přítomnost pořadu na Spotify nebo iTunes je v porovnání s tím pětikorunou, kterou náhodou najdete v kapse u kalhot.


3) Podcasty můžete natáčet nazí.

Asi chápete, jak to myslím.

Kdybyste si chtěli udělat svou vlastní videotalkshow, staráte se o první poslední. Aby se střídaly kamery. Aby ta kytka v rohu nevypadala chcíple. Abyste si vzali na sebe něco hezkého. A nepadaly vám vlasy do čela.

Tohle všechno v podcastu jednoduše není vidět. Takže si ho klidně s kamarádem natáčejte v pyžamech.

Pokud si ale chcete zvát hosty, ještě bych to předtím zvážil.


4) Váš blog nikdo nečte (a číst nezačne).

Nic proti blogům. Miluju je. Ale představa, že v roce 2019 někdo začne číst váš fungl nový značkový blog o bankovnictví, finanční gramotnosti a běžném životě, je z podstaty tak nějak naivní. Za každý další článek typu “10 věcí, na které nezapomenout při cestě na dovolenou” by si autor zasloužil potrestat eritrejskou holí.

Startem takového blogu zpravidla ztratíte energii, peníze i čas.

Zkusit si o bankovnictví pokecat neformálně v nějakém pěkném pravidelném podcastu může taky skončit nezájmem.

Ale víte, jak se to říká.


At Least You Tried Homer

5) Lidi už na Spotify jsou.

Nebudu tu mávat exaktními čísly. Vystačím si s konstatováním, že Češi už na Spotify jsou. Poslouchají ho ráno v autě cestou do práce. Přes den ho mají na sluchátkách v počítači.

Na Spotify chodí denně. Na vaši Instagramovou stránku nikdy.

Svým značkovým podcastem na této platformě máte šanci uzurpovat si i kousíček onoho pověstného organického koláče. Lidi listují v kategoriích a náhodou narazí na váš podcast. Jen tak. Bez toho, aniž byste jim něco cpali reklamou.

Nyní je ten čas urvat si ‘organic’.

Dokud v různých kategoriích nebude českých podcastů hotová povodeň.



Kde máš důkaz?! A CO DATA?!

Právě teď by byla ideální příležitost mi vpálit do tváře to, co mi obvykle na článcích podobného typu vadí taky.

Upřímně říkám, že nemám ani jedno, ani druhé.

Jen si to prostě takhle myslím. Naše generace je v roce 2019 natolik zaplavena vizuálními vjemy, že je inklinace k těm čistě zvukovým logická, zdravá i sexy. Ať jde o krátké půlhodinové pořady nebo audiopodoby současných románů, sluchátka a zavřené oči mají svou budoucnost.

Popularitu podcastů si v současnosti oboucháváme spíš v metropolích. Valná většina těch českých současných je totiž dost orientovaných na Prahu. Pro větší popularitu by to chtělo víc normálního pokecu a méně Radia Wave.

Tak zvažte, jestli by si vaše značka nemohla o něčem tak nějak normálně povídat.

Nemám na to sice ani důkaz ani data.

Ale vlastně bych si to jen obyčejně přál.

Za komentář budu rád:

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Přihlásit se k odběru komentářů  
Upozornit na