Seriály

5 nejlepších seriálů roku 2018

Ano, i letos.

Tak jako loni a předloni si i letos nenechávám pro sebe pětici tipů na televizní seriálovou tvorbu, která mě za ten rok nejvíc chytila za srdíčko. Pořád totiž čumím na bednu. A pořád se snažím udržovat místy až encyklopedický přehled o seriálech, stejně jako když jsem o nich aktivně psával na TVZone.

Letos jsem stihnul do konce dojet dvacet. Po pár epizodách jsem jich vzdal ikskrát tolik.

Tak teda svižně a produktivně.

Budete mít co dělat, abyste tuhle pětici sfoukli jako svíci. 🕯


5. Harrow – 1. řada

Dejte si, pokud se vám líbí: Castle, Dexter

Dan Harrow je soudní patolog, co nejde pro hlášku daleko, a co může dělat oči na tamější policajtku, poněvadž má kukuč Iona Gruffudda. A tak společně s ní řeší epku od epky vraždy, sem tam krotí neukázněnou dceru a občas si svlékne tričko.

Touhle pohodovou procedurálkou se ale ještě táhne story, které poodhaluje Harrowa i jako vraha. Představte si zhruba, jak by to asi vypadalo, kdyby Castle nebyl jen srandovní sidekick Beckettové, ale kdyby ho autoři nařezali Dexterem.

Harrow je prostičký feel good. Bez nároků, s dobrou gradací, s náběhem na slušnou guilty pleasure. A poněvadž zbytek tipů jsou povahově spíš deprese, má v žebříčku své místo.

I proto, že ho u nás snad vůbec nikdo neviděl.



4. Zone Blanche – 1. řada

Dejte si, pokud se vám líbil: Les Revenants, Twin Peaks

Ok, ok.

Já vím, že ve Francii běžela první řada Zone Blanche už v roce 2017. Služba Amazon Prime ji ale pod globálním názvem Black Spot pustila do světa až letos. A tak mi sem tak nějak pasuje.

O Zone Blanche jsem se tady na blogu rozepisoval v samostatném článku docela nedávno. Snad jen doplním, že ani půl roku po zhlédnutí ze mě Lauréne úplně nevyprchala. Stejně jako ta atmosféra, sexy fránina a obecně ten punc westernu, který letos tak zoufale chyběl druhé řadě Westworldu.



3. You – 1. řada

Dejte si, pokud se vám líbí: Dexter, Sex ve městě

Dávno předávno jsem tu doporučoval knihu Ty od Caroline Kepnes. Pamatuju se, jak mě nadchla. Příběh knihovníka Joea Goldberga, který se upne na jednu konkrétní bloncku, začne jí stalkovat a skrze sociální sítě se o ní dozví úplně všechno.

Tenhle “pan Ripley doby Facebookové” se letos objevil v televizní sérii od Lifetime. S tváří Penna Badgleyho ze Superdrbny a s asi nejlepším vnitřním monologem od doby Dextera Morgana.

You je slušná návykovka. Autorům se podařilo Joea ještě trochu polidštit a udělat z něj o píď atraktivnější charakter než v knize. Hlavně jim ale klapla ona kombinace vztahovky a těžkého social media stalkingu, včetně tweetování a prohlížení Tinderu.

You není žádný velký umění. Je to ale ryzí a dobře šlapající zábava. Jen se mrkněte na trailer. A pak na celou sérii.



2. Manželské etudy po 35 letech

Bylo by nefér tu zmiňovat ten i onen letošní televizní projekt a nezařadit přitom do žebříčku krále letošního bingwatchingu.

Česká televize totiž zkraje roku nasadila šest večerů, ve kterých pustila cykly Manželských etud pěkně po sobě. Ty staré ze svatby, ty moderní po dvaceti letech a nakonec ty z roku 2018.

A i když tu chci vyzdvihnout samozřejmě onu aktuální třetí řadu, nemá smysl na ni koukat bez znalosti těch předchozích. Kontinuita je tu všechno.

Jinak totiž minete, jak se život nemazlil s Marcelou, jak se z Vladimíra stal nesnesitelnej narcis nebo jak Václavovi pořád nikdo nechodí do krámu. A jak jim všem vyrostly děti a co se z nich vlastně stalo.

Jo, život. To je nejlepší scénárista.



1. The Haunting of Hill House – 1. řada

Dejte si, pokud se vám líbí: horory vážnějšího ražení

Kingovský styl hororu je v poslední době zatraceně trendy. Zrcadlení hrůz z dětství v dospělosti, vztahy, psychické újmy. Licencovanému Castle Rocku se to nepodařilo, inspirovanému Hill Housu ale sakra jo.

Největší devizou tohoto hororu totiž je, že není jen sledem náhodně poskládaných bafanců. Duchařina tu více méně doplňuje beze srandy výtečný scénář, zabývající se jednou tak trochu dysfunkční rodinou.

Hodně v ruce to má režisér Mike Flanagan. Rutinnější epizody totiž dokáže nařezat třeba konverzačkou na pohřbu natočenou na jeden zátah nebo psychologickou hodinkou, co působí pomalu jako časosběr.

Hill House je prostě jeden z těch seriálů.

Jeho epizody převyšují valnou většinu toho, co se za ten rok objeví v kině.



Čestnou zmínku si letos zaslouží ještě pár dalších titulů. Třeba The Terror, protože měl fajn ústřední postavu a uměl dávkovat zoufalství. Killing Eve za tu celkovou sestrovražednost. Safe za ten senzační střih a parádní tempo, které mu mohou závidět všechny možné anglické detektivky.

Kousíček pod vrcholem zůstal The Alienist, výpravný, skvěle zahraný, atmosférický kousek. A taky Ostré předměty, co by si místo v topce asi i vysloužily, kdybych nečetl předlohu, jíž se nedokázaly vyrovnat.

I přes tento výčet se ale nemůžu zbavit dojmu, že letošku chyběly výraznější hity. A zatímco jsem si loni vyčítal, že se mi do žebříčku nevešly třeba Stranger Things se Hrou o Trůny, letos by jim stačila i podstatně nižší forma.

Co oslovilo vás?

Daniel Krásný

Kreativní ředitel v Socialsharks, člen klubu makáčů ze SCORE. Latentní milovník Života na zámku, co pořád používá Swarm (když si na něj vzpomene).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..