Z duše

Jaká je Keňa a co si vzít s sebou?

Jsem absolutní opak travel bloggera.

Neumím chytat levné letenky, nikdy jsem nepoužil Airbnb a máloco mě láká tak málo, jako si na víkend jen tak někam zaletět.

Navzdory tomu jsme se s ženou před týdnem vrátili z Keni, kde jsme strávili deset dní, a teď tu jako řádný travel blogger vyťukávám článek. O tom, jaká je Keňa, co stálo za hřích a co byste měli vzít v potaz, kdybyste se tam náhodou hodlali mrknout taky.


17 hodin na cestě

Keňa je nepřekvapivě zatraceně daleko.

Přesto si do ní můžete zaletět se Smartwings poměrně pohodlným spojem Praha-Mombasa, který je, až na jedno technické mezipřistání v Hurghadě, sympaticky přímý. Je to za běžných podmínek nějakých třináct hodin letu. Naše kombinace audioknih v mobilech a dobře naditého notebooku s filmy a seriály nám to pomohla v pohodě přežít.

Teda jak se to vezme.

Mortal Engines a Serenity jsou fakt epesní sračky.



Z Mombasy jsme pak jeli autobusem do hotelu ještě další čtyři hodiny. Po těch třinácti hodinách v ekonomické třídě je to pochopitelně nevítaný trip. Berte ho ale jako takové malé společenské safari.

Uvidíte všudypřítomné odpadky, bídu, ale i značkové oblečení a nejnovější iPhony. Fajn asfaltky kombinované prašnými cestami. Vetché chajdy i luxusní základky. Keňa je v tomhle země kontrastů. Cestou tam vás bude šokovat. Cestou zpátky ji budete obdivovat. Za tou hromadou plastikových láhví se totiž skrývá kus krásné země.


Keňa – oceánový ráj

Nabírat síly jsme se rozhodli poblíž městečka Watamu v hotelu Twiga. Naše rozhodování dost ovlivnil fakt, že jde o hotel italský. Jeden to ocení hlavně během oběda a večeře, kdy se kromě tamních specialit servíruje i výběr super pasty.

Kdo si v hotelech na druhém konci světa moc nepotrpí na češtinu, bude pro něj Twiga v téhle lokalitě dobrá volba. I vzhledem k majiteli je tu majorita Italů. Keňský personál mluví plynně italsky. Černí nabízeči všeho možného za nemožné sumy to na vás automaticky zkouší s buongiorno.

Jeden z místních mi při pokecu řekl, že majorita Italů není jenom v Tvize. Italské pozdravy, italské disco. Kdybych zavřel oči, mohli bychom na dovče být třeba někde v Luzzanu. S otevřenýma očima ale naštěstí ne.



Indický oceán je nádherný.

A paradoxně ještě víc, když je odliv.

Můžete se totiž projít dobré dva kilometry dovnitř oceánu, překonat pár korálů a dostat se na tajnou pláž Sardegna 2. Ta je bohatá na ten nejjemnější písek, nejprůzračnější vodu i na mořské hvězdice, od těch červených, světélkujících, až po ty modré. Nádhera.


Noc mezi slony

Válení na pláži byl jeden cíl. Safari v Keni ale logicky ten druhý, významnější. Na hotelu vás všemi směry upozorňují, abyste si výlet na safari objednali u nich, a ne u místních. Že prý vám naschvál nemusí dát vodu, nezajistí odvoz zpátky nebo vám budou vyhrožovat, abyste jim dali další bakšiš.

Pěkná blbost.



Safari jsme si domluvili u prvního místního, jehož angličtina byla na relativně fajn úrovni. Keňan Daniel Kenga nám pak dokonce dal i svou vizitku a požádal nás, abychom v případě spokojenosti, nalepili fajn recenzi na jeho Facebookovou stránku.

A na to já slyším.

Vydali jsme se na dvoudenní safari do národního parku Tsavo. Cesta z Watamu trvala zhruba dvě a půl hodiny, po vjezdu do parku zvedl náš řidič střechu džípu, aby měl člověk bezprostřední výhled.



A že teda měl. Během dvou dní jízdy jsme spatřili skoro celou Velkou pětku. Slony, žirafy, zebry, hrochy, ale i tři lvice nebo geparda. Navzdory divoké jízdě v džípu je to neuvěřitelně klidný zážitek.

Pokud se někdy vydáte na jakékoli safari, nenechte se ukecat do jednodenního výletu. Rozdíl v ceně není tak veliký, ten v zážitku je ale o dost podstatnější.

Vyrazili jsme kolem šesté ráno, zhruba ve dvě jsme poobědvali v naší improvizované ubytovně. Noc ve Voi Safari Lodge pro nás byl asi nejkrásnější zážitek z celé dovolené, a přesně o ten bychom během jednodenního safari přišli. Luxusní resort totiž leží bezprostředně vedle sloních napajedel. A protože je východní stěna tamějších pokojů prosklená, nemůžete se nabažit překrásného afrického panoráma.



Jedenáct malých faktů o Keni

V Africe jsme si užili krásných deset dní líbánek, bohatých na relaxaci, dobrodružství a zážitky. Kromě nich jsme si přivezli i řadu postřehů a praktických zkušeností, které by se mohly hodit komukoliv, kdo se do exotické země teprve chystá.

Články na českých internetech jsou totiž vágní a dost staré. V některých ohledech nám tedy před cestou poskytly nepřesné informace. Tak tedy jedny přesné, ještě začerstva.


1) V Keni můžete chytit žlutou zimnici. Ze všech možných nemocí jde asi o tu nejpravděpodobnější. Taky lze její nákazu blbě ovlivnit, protože ji přenáší komáři. V letovisku u oceánu žádní nebyli. Na safari jo. Deset dní před cestou si dojděte pro vakcínu. Stojí okolo litra a její účinky jsou doživotní. Za ten klid v duši to stojí. Kór když jste hypochondr jako já.


2. Ofiko měnou je keňský šilink, není ale skoro potřeba. V Keni berou dolary a eura snad úplně všude. Kurzu se bát nemusíte. Každý obchodník má u sebe kalkulačku, který cenu v šilincích dělí buď stovkou (dolary) nebo stodesítkou (eura).


3. Banky i terminály ZNAJÍ české karty. A ano, staré české články často straší, že vůbec. S Visou i Mastercardem budete na hotelu v pohodě. Osobně jsem vyzkoušel i bankomat v městečku Watamu, který mi pohodlně vydal z mého účtu v Komerčce požadovaný počet šilinků.


4. Pokrytí internetem je fajn. Jak v hotelu, tak v safari ubytovně fungovaly frčelo pohodlné wifi bez poplatku. Vaše Instagramy tedy nepojdou hlady. A byla by to škoda. Keňa je přece tak fotogenická.


5. Vízum platíte na letišti. Není proto potřeba se stresovat dopředu.


6. Vyfoťte si do telefonu svůj pas i s vízem. Hodit se vám to bude především na cestách. Sem tam si vás chtějí prohlédnout místní milice, a ano, budou chtít, abyste jim ukázali pas a vízum. Originál s sebou je k nezaplacení. Fotka v mobilu to ale jistí.


7. Na klasické mobilní nabíječky si nemusíte brát redukce. Ty ploché, klasicky od telefonů, zapojíte bez čehokoliv dalšího. Problémem jsou kulovité typy koncovek například od fénů. Na ty je redukce potřeba.


8. Slunce opaluje po svém. Nejkrásnější počasí je v Keni totiž v době, kdy je v Čechách kolem nuly, takže je skoro vyloučené být na africké sluníčko úplně ready. Navzdory padesátkovým opalovacím faktorům se připravte na možnost slušných spálenin. Slunce neslunce. Stín nestín.


9. Boty do vody si nechte doma, OMG. Oceán jednoduše projdete i v gumových pantoflích, které si s sebou vezmete tak či tak. A nebudete v nich vypadat na fotkách tak srandovně.



10. Na Safari to nepřehánějte se zavazadly. Dvoje oblečení je v pohodě. Jedny plavky, kosmetika, nabíječka a čau. Pokud budete přespávat v solidní ubytovně, je keňským standardem i pár balíčků balené vody přímo na pokoji. Ta místní je africká užitková. Pít samozřejmě jen na vlastní nebezpečí.


11. Jako suvenýr si přivezte keňský černý čaj. Už jsem své úlovky osobně vyzkoušel v Čechách. Různé variace černého čaje (masala, zázvor, skořice a další) nemohou vůbec konkurovat čemukoliv, co seženete u nás. Pokud vás baví snídat čaj, je hřích si pár krabiček neodvézt. Hromadu dobrého místního prodávají dokonce i na letišti.


Ještě jednou? V mžiku.

Keňa byla naše první opravdová (Egyptu nebo Tunisu se místní otevřeně smějí) Afrika. Byla krásná, divoká, uklidňující.



Za těch deset dní jsme stihli všechno, co jsme si předem naplánovali. Přesto už teď tak nějak pokukujeme po návratu. Do dalšího parku, do dalšího letoviska, na další krásné pláže.

Plánujte taky.

Stojí to za to.

Za komentář budu rád:

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Přihlásit se k odběru komentářů  
Upozornit na