• Stephen King
    Knížky

    5 nejlepších příběhů od Stephena Kinga

    Jsem Stephenův fanoušek. A ano, byl jsem na “To” a pro SCORE jsem mu nadělil hodnocení přes osmdesát. Je to dobrej horor. Má takový ty bicykly se směšně dlouhejma řídítkama, uzurpovanýho tlouštíka i dětskou femme fatale bez vlasů. Ale spíš než, že bych po zhlídnutí měnil svůj žebříček nejoblíbenějších bijáků všech dob, mi došlo, jak moc toho třicet let starý “To” ovlivnilo, a kolikrát už jsme viděli míň či víc dokonalou parafrázi na klub lúzrů. Stephen je prostě nová maturitní četba. Za těch sedmdesát let, co je na světě, zasáhnul a proměnil řadu žánrů. A to nejen v románech, ale i povídkách, televizních sériích a ve filmech. I proto jsem…

  • Good Behavior
    Seriály

    Good Behavior: instatní feel-good seriál

    Většina seriálů má jeden problém. Problém, co se jmenuje předvídatelnost. A nemyslím ani tak předvídatelnost dějovou, jako tu konceptuální. Začnete se dívat na nový desetidílný drama a obvykle to je nějak takhle: Pilot je nabušenej. Stane se v něm víc věcí než za celej seriál a když to klapne, jste namotaný. A hlavní hrdina, ten známej herec z tamtoho filmu, jaksetojenjmenovalo, je tam fakt strašně drsnej. Což vás bere. Ve dvojce se hodně mluví. Hlavní hrdina je furt hodně drsnej, ale na konci se to trochu táhne. Líbí se vám ale znělka, tak si hned pustíte trojku. A pak ještě znělku na YouTube. Třetí až sedmej díl je jak přes…

  • Počítačové hry

    Co mi práce herního redaktora ve SCORE dala do života?

    První článek na herní web jsem napsal v roce 2003. Bylo mi dvanáct a byla to novinka o hypotetický Mafii dvojce na web, jehož název si už nepamatuju. Autoři se tam vypláceli podle návštěvnosti článků. Protože už jsem měl v sedmý třídě smysl pro bulvární nadpisy, vydělal jsem dvoukilo. A utratil ho za dva balíčky hokejovejch kartiček. Do SCORE jsem se pak troufale hlásil o tři roky pozdějc. V patnácti letech, zrovna když mi na střední dali nově vytištěnej index. Napsal jsem mailem Honzovi Modrákovi a on si vzal týden na rozmyšlenou. Moje mailová schránka se tou dobou div neošoupala, jak jsem jí v jednom kuse čekoval. Po sedmi dnech…

  • Popkultura

    Tipy na horory, které opravdu umí vyděsit

    Je to divný, ale nikdy jsem na svým blogu nepsal o filmech. Dokonce jsem pro tenhle článek musel založit nový tag. Přitom jsem docela fanda. Už deset let vstávám v noci, abych neprošvih přímej přenos Oscarů a furt tak nějak tajně doufám, že můj oblíbenej dětskej hrdina, Nicolas Cage, začne zase točit slušný filmy.

  • Pozůstalí
    Seriály

    Pozůstalí: seriál, který je jinde

    Zkusím být stručný. Občas se najdou seriály, co tak trochu plujou pod radarem. Mají své věrné, ale nemají svět. A jedním z těchto seriálů jsou Pozůstalí. Projekt HBO na motivy knihy Toma Perrotty a pod autorským vedením Damona Lindelofa se přitom totálně vymyká všemu, čím si obvykle v týdenních intervalech krmíte ducha. Málokdo z vás je viděl a přitom jsou tak JINDE. A mně to nedá. Nedá mi to, abych v polovině třetí, závěrečné řady nevykřičel na pár řádků, že si je sakra musíte dohnat. Ok, ok. Dovedu si představit, jak jste si vygooglili pár starých recenzí a našli v nich balík rozporů. Pozůstalí to totiž před třemi lety tak trochu posrali. Damona Lindelofa po…

  • Midnattssol
    Seriály

    Půlnoční slunce: brutalita v nádherné přírodě

    Byl jednou jeden Most. Seriál, který vám sem tam někdo z vašich přátel připomene s nadšenou notickou, jako kdyby objevoval Ameriku. Švédskodánskej kriminální seriál z roku 2011, co na sebe navrstvil: hlavní hrdinku, co je dobrá policajtka, ale dali byste jí pěstí šedohnědej kamerovej filtr, kterej jako kdyby vysával veškerý veselí tolik vedlejších postav, že si je nebudete pamatovat. Seriál je to bezesporu super, ale od tý doby jsem už viděl tolik kopírek, vlivů a parafrází, že už mi vlastně přestal bejt sympatickej. Stejně tak asi jeho autorům Mansi Marlindovi a Bjornu Steinovi. Jejich projekt Midnattssol je totiž žánrově příbuzný, atmosférou je ale úplně jinde. Oba autoři to mají v…

  • Seriály

    5 nejlepších seriálů roku 2016

    V roce 2016 jsem viděl 28 televizních seriálů. A na mysli mám jen ty, jejichž díly jsou delší než půlhodina. Jo, je to hodně. Je to průměrně dokonce o něco víc než dvě celé série za měsíc. A to do toho nepočítám to množství kousků, které jsem zkusil jen na pár dílů a pak se na ně vybodnul. Doba je prostě rychlá. A kdykoli se mám rozhodnout mezi pětačtyřiceti minutami nebo dvouhodinovým filmem, je jasný, co si vyberu. Zbožňuju ten pocit, kdy se po pár dílech sžijete s postavami. Zbožňuju závěrečný zvraty, co vás nutí koukat na další epizodu. A zbožňuju ty chvíle v roce, kdy je na to čas. Na pravej seriálovej…

  • Knížky

    Nový Faber = Sci-fi roku

    Spisovatel Michel Faber klame tělem. Intelektuálové ho milují. Předhánějí se, kolik v jeho kníhách najdou vrstev, skrytých smyslů, poselství a vůbec toho, co mě samotného na literatuře tak nějak děsí.

  • Mordparta
    Seriály

    Mordparta 1. řada: detektivka k uzoufání

    Od doby, co si Jiří Bartoška sundal brýle z čela a začal vypadat jako kypřejší klon George Romera, je to s ním všelijaký. Ty jeho skeče s mluvící kočkou nechápu. Čekám na pointu, čekám, čekám… a nic. Seriál televize Prima Mordparta, jehož byl nejvýraznější a v médiích jasně nejviditelnější tváří, je na tom podobně. Čekám na dobrý díl, čekám, čekám…