Rovnou napíšu, že druhá řada Mindhunter asi nebude nejlepší televizní série roku. Nemá takový tah na branku a možná zbytečně kreslí řadu vedlejších linek, aniž by je dotáhla k okraji sešitu. Přesto je stejně jako ta první jednou z těch nejpozoruhodnějších. Devět dílů amerického kriminálního seriálu o behaviorálním oddělení FBI má v sobě tolik motivů, které stojí za prozkoumání, že strkají Temný případ, konkurenční projekt od HBO, do hodně hluboké kapsy. Víkendový maraton druhé série ve mně vyvolal potřebu tu zvláštní atmosféru seriálu rozpitvat. Čím je Mindhunter tak vzrušující projekt, když se v něm, jak naznačuje komička Mindy Kaling, v podstatě nic neděje. Fikce s reálnou inspirací. V Čechách vyšla…
-
-
Mindhunter 1. řada: kriminální dusno od Finchera
Pokaždý, když si pouštíte pilot nějakýho zajímavýho seriálu, si přejete, aby se to stalo. Abyste šli po třetím díle spát a ráno zjistili, že vám ty postavy chyběj. A že vás vlastně docela zajímá, co budou dělat dál, co si asi pověděj a kam je to celý zavane. Mindhunter tohle umí. A možná by tím tvrzením moh končit celej článek, protože v konečným důsledku stejně o nic jinýho nejde. Ale no tak dobře, když to musí bejt. Jde o kriminální seriál od Netflixu. Což v tomhle případě znamená tři věci. Zaprvý, Mindhuter vypadá líp než většina thrillerů, který jsem za posledních pět let viděl v kině. Zadruhý, má v zádech…
