• Sociální sítě

    Jak bude vypadat Facebook za pět let?

    Před dvěma týdny jsem dělal interview pro slovenský marketingový měsíčník Stratégie. A dostal jsem při něm na závěr všetečnou social media otázku: jak budou vypadat sociální sítě za pět let.Schválně si ji v anglickém překladu vygooglete. Najdete hromady článků o tom, jak všechno pohltí video, jak budou všichni používat jen mobily a že pofrčí integrovaný marketing. Bla bla bla. O dost možná nejzásadnější změně v používání Facebooku jako dominantní sociální sítě se ale vesměs moc nemluví. Přitom existuje miliarda indicií, včetně toho, co říká o Facebooku sám Mark Zuckerberg, i toho, jak se začíná proměňovat mobilní aplikace. Nebo třeba i faktu, že do skupin mohou vstupovat stránky, a dokonce si do nich…

  • Sociální sítě

    5 konečně užitečných tipů pro Instagram Stories

    O víkendu jsem narazil na smutný koutek internetu. Koutek, který se jmenuje „tipy, jak dělat Instagram Stories pro vaši značku“. Obvykle podobné návody na social media štěstí nečtu. Tentokrát ho ale napsala má oblíbená zahraniční bloggerka. Nebudu sem dávat odkaz, ušetřím vám vaše mobilní data a shrnu to. Takže: Ukazujte ve Stories zákulisí firmy. Používejte gify. A bumerangy, vždyť je to sranda. Textové podklady slaďte se svým brand manuálem. Jo a živák potěší. Dal jsem si tu práci a progooglil jsem si další podobné články od bloggerů a lidí z praxe. V tomhle smutném koutku jsem našel tipy, které by firmám vesměs dokázal poradit i váš dvanáctiletý brácha. Prostě smutek. Továrna na…

  • Seriály

    Zone Blanche? Detektivní povinnost na pokračování

    Jakkoliv miluju americký seriály, je to pokaždý Evropa, který se podaří mě emocionálně rozebrat. Předloni to byl britskej The Missing, loni pompézní výpravnost německýho Babylon Berlína. No a letos to vypadá, že to vyhraje Francie. Jo. Už zas. Seriál se jmenuje Zone Blanche a vidět byste ho měli, pokud splňujete aspoň jednu ze vkusovejch charakteristik: Tíhnete k civilním detektivkám, ale jste už trochu unavený z toho, jak jsou všechny stejně stejný. Dali byste kdovíco za trochu drobnýho mysteriózna lvl Stephen King nebo Twin Peaks. Máte rádi takovou tu atmosféru mikroprostoru, kde se každej zná s každým a o to děsivější je, když někdo zahučí. A trailer tyhle tři kolonky dokonale podtrhuje.…

  • Kreativita

    Mohou introverti pracovat v agentuře?

    Řada mých kamarádů jsou introverti. A zároveň taky děsně kreativní lidi, co mají v jedné ruce hromadu nápadů a v druhé haldu píle. Řadu z nich jsem v uplynulých letech lámal, aby to zkusili v agentuře. Ten dialog se většinou ve zkratce odehrával takhle: – Hej, nechceš jít dělat kreativce do agentury? Je to hodně tvůrčí práce, bavilo by tě to, myslím, že by ses v tom našel. – Práce jo, ale agentura, to jsou jen samý společný bowlingy, bouchání šáňa, slovní fotbal, veganský čtvrtky, discopátky, hlasitý humory v kuchyňce a přednášení před lidma. Sorry, to by mě piclo. Slovo “agentura” sama o sobě odrazuje strašně moc zajímavých kreativních lidí.…

  • Z duše

    Jak jsme se s Anežkou vzali (aneb svatba ve Family Hotel Okoř)

    Kde začít. Asi jednoduše tím, že miluju svojí ženu. A že to díky tomu bylo celý mnohem jednoduší, než jak se o tom vypráví ve filmech. Koncem roku jsem na blog psal, že svatba je velká věc. Bezesporu je. Ale řek bych, že když si jste na stopro jistý tím, s kým do toho jdete, tváří v tvář vám to najednou tak velký nepřijde. Přijde vám to pak vlastně normální. Výjimečný, ale normální. S Anežkou jsme se rozhodli mít svatbu ve Family Hotel Okoř, na tom asi nejinstagramovějším místě, který jsem kdy naživo viděl. Než jsme si ho vybrali, prošli jsme dost míst. Řada z nich byl fajn. Když nám…

  • Z duše

    Je normální se z toho neposrat

    Jenomže občas to není sranda. Kór když děláš v době, kdy sociální sítě nejsou sprostý slovo, ale zdroj obživy tvý, tvýho kámoše i celý firmy. Je jasný, že máš nějaký představy. Koukáš na zahraniční případovky a často si říkáš – no sakra, to je přece hrozně jednoduchej nápad, to bysme přece s Móňou a Honzou mohli udělat taky a ještě to bude mít hezčí grafiku, protože Pepa to umí s Photoshopem. A taky ti začne bejt brzo jasný, jak často s tímhle narazíš. Na nepochopení. Na nečas. Na to, že řada tvejch pracovních priorit je plná balastu a mechanickejch věcí. A dát do latě s těma tvýma přirozenýma ambicema je…

  • Sociální sítě

    Reklama na Facebooku vás musí vábit pohledem

    Ale jen málokdy tomu tak je. Facebook je místo, kde lidi scrollujou jako o život. Na záchodě. Před spaním. U oběda. Furt. A zastaví se tam jen málokdy. Když zahlídnou profilovku někoho, kdo je zajímá. Fór, co by je moh pobavit. Dokonalej drb. Je jasný, že v týhle nezastavitelný době musí Facebooková reklama chytnout za flígr. Křičet do světa: No tak, zastav se a věnuj mi sekundu svýho času. Dej mi šanci. Nepřehlížej mě. Reklama na Facebooku by měla bejt jako John McClane, když ve třetí Smrtonosný pasti vejde do černošský čtvrti. Nevadí, když smrdíte reklamou. Už mockrát jsem slyšel, že na Facebooku by vaše reklama neměla vypadat jako reklama. To…

  • Seriály

    Viděl jsem celou první řadu Policie Modrava

    Společně s dalšími dvěma a půl miliony diváky jsem se šestnáct nedělí v kuse díval na nejsledovanější českou dramatickou sérii od doby Života na zámku. Na seriál Policie Modrava. A teď jsem tady, still standing, abych ze svého popsaného poznámkového bloku vyzobal to nejdůležitější. Hezky postaru, tak jak mě to učil kolega Šalda. Polopatě. Jana Vinická (Soňa Norisová) zdrhne z velkoměsta a jede šéfovat policejní stanici do šumavského zapadákova. Proč? To se vlastně neví. Občas ale za ní přijede z města její manžel (Alexej Pyško), s rozhalenkou a chlupy na hrudi o velikosti ukazováčku, a říká jí: “Jano, už se na to vyser, a pojeď za mnou domů.” A ano,…

  • Sociální sítě

    Není vám z Instagramu špatně?

    Mám rád Instagram. Je to pro mě aktuální jednička mezi sociálníma sítěma. Narozdíl totiž od Facebooku a Twitteru dává šanci bejt slavnej i lidem, co nedokážou sesumírovat větu bez pravidel českýho pravopisu. Dokázal navíc do sebe absorbovat to, co mě bavilo na Snapchatu. A taky to, proč jsem chodíval na Pinterest. Takže mi i do jistý míry šetří čas. Zároveň ale taky nemám rád Instagram. Právě teď, v květnu roku 2018. Jo, furt ho tak ze zvyku zapínám a samozřejmě ho dost intenzivně řeším v práci. A jo, střílím teda tak trochu do vlastních řad. Reklama totiž Instagram pohltila takovým tím blbým způsobem. Uveďme si to na příkladu nějakýho americkýho…

  • Počítačové hry

    Jak jsem kvůli Mafii začal hrát (pořádně) hry

    Hru Mafia jsem si v roce 2003 koupil v Hypernově. Když na to vzpomínám, vybavím si regál se strašnou spoustou krabic. Nemyslím teď ty elegantní plastový, mám na mysli předimenzovaný, papírový, neekologický krabice, ve kterých mělo těch pár cédéček, tlustej manuál a soutěžní koresponďák dost pohodlno. Kdyby jeden chtěl, moh s těma krabicema chrastit v uličce pomalu jak s kindrvajíčkem. “Vemte si tuhle,” říká tátovi týpek s čepicí Hypernova a ukazuje na červenou krabici se siluetou mafiána. “Je to český a je to super.” Chvíli studujem informace vzadu a není moc o čem. Berem Mafii ve speciální edici za 1399,- Ten rok jsem začal hrát hry. A už jsem s…