Jake Epping (James Franco) je učitel na střední škole. Ženský ho serou, studenti nechtějí poslouchat jeho svěrákovské poučky o Steinbeckovi a vrcholem jeho společenského života je každodenní bezpředmětný pokec s postiženým školníkem. Jeho život mu ale změní Al Templeton (Chris Cooper), majitel bistra, v jehož kuchyňce se nachází průchod do roku 1960. Cíl? Vrátit se do minulosti, zabránit atentátu na Kennedyho a… vylepšit svět.

Být jó sarkasta, tak do recenze na aktuálně nejnovější kriminálku České televize, Místo zločinu: Plzeň, vetknu suše jen dvě slova. Martin Stránský. Ať už totiž uvažuji tam nebo zpátky, nenacházím na šestidílné první řadě více kladů.

Jonathan Strange & pan Norrell je údajně velmi známá knížka, kterou zřejmě četlo velké množství lidí. Já ne. Taky je to podle všeho knížka, co má 700 stránek, tudíž jí lze patrně použít i jako zbraň při nutné sebeobraně. Pojďme si tedy takhle při čtvrtku hezky pospolu zazoufat. Kéž by pro každou knížku, která je proslulá, tlustá, originální a naditá nápady, vznikaly na BBC sedmihodinové minisérie se špičkovou vizuální kvalitou. Tu totiž Jonathanu Strangovi & panu Norrellovi nemůže upřít vůbec nikdo. Ani já.

Ten usměvavý chlápek, co natočil svá nejlepší díla příliš brzy, natočil seriál. A je super, co vám budu povídat.

To vám bylo tak. V osmdesátých letech někdo na anglické vsi nezištně vraždil holky. A zoufalí policajti nemohli zaboha přijít na to kdo. Shodou okolností tou dobou doktor Alec Jeffreys vynalezl zkoumání DNA pomocí genetických otisků. A kdo se na vysoké musel učit základy kriminalistiky, ten už určitě zdvihá paži do vzduchu. Jojojo, díky Jeffreysovi tenkrát vraha po pár letech dopadli a spravedlnosti tak bylo učiněno za dost. A co na to britská televize ITV? Ta nabyla dojmu, že nám o tom musí zpravit ve stotřicetiminutové minisérii.

Za první republiky vycházely sešitové romány, kterým se říkalo rodokapsy. Měly malovanou křiklavou obálku, svižný děj a čtenáři je zhltli na posezení jako jahelník. Sper čert, že nešlo o žádná příběhová veledíla. Ti, kdo je psali, uměli famózně ohýbat slova a precizně pracovat s napětím. Seriál Bates Motel je vlastně takový malý navoněný rodokaps. Budete se o něm bavit na srazu televizních intelektuálů? Určitě ne. Přesto v něm i po třech řadách vězí zábava. A zábava – ta se počítá!

První řada Broadchurch byla skvělá. Měla uvěřitelný kriminální případ, kompaktní děj, hromadu hmatatelných emocí, balík podezřelých a inteligenci. Prostě to, co autoři ve Velké Británii umí tak šarmantně prodávat. Jenomže co se stalo. V Anglii se z osmidílného projektu stal nehorázný hit. Fanatičtí diváci, americký remake, ceny BAFTA, měšce s librami, alkohol, prostitutky a tak dál. Původně jednorázový projekt televize ITV tak náhle… pokračuje. Well?

John Rayburn (Kyle Chandler) je spokojenej chlap. Pracuje jako policajt na Floridě, má ženu, fajn děti a dobré vztahy s matkou, otcem i sourozenci. Teda až na jednoho. Nejstarší brácha Danny (Ben Mendelsohn) je podivín, hrubián, černá ovce, hochštapler, a nikdo pořádně neví, co si o něm má myslet. No a je to právě on, kdo se po čase vrací za rodiči domů, do jejich rodinného hotelu ve Florida Keys. Spokojená z jeho návratu je ale vlastně jenom matka (Sissy Spacek). Otec (Sam Shepard), John i zbylí dva sourozenci tuší, že se schyluje k něčemu… ehm, prostě k něčemu.

Bývá košer, aby recenze filmu nebo televizní série začínala jemným nástinem námětu. Jenomže když přijde řada na zhodnocení dvanáctidílného Fortitude od britské stanice Sky Atlantic, je to sakra problém. Ne snad že by šlo o seriál bez děje. Naopak. Je ho tam příliš. A recenzent řídící se Šaldovými principy televizní kritiky je zákonitě zmaten.