Řada mých kamarádů jsou introverti. A zároveň taky děsně kreativní lidi, co mají v jedné ruce hromadu nápadů a v druhé haldu píle. Řadu z nich jsem v uplynulých letech lámal, aby to zkusili v agentuře.
Ten dialog se většinou ve zkratce odehrával takhle:
– Hej, nechceš jít dělat kreativce do agentury? Je to hodně tvůrčí práce, bavilo by tě to, myslím, že by ses v tom našel.
– Práce jo, ale agentura, to jsou jen samý společný bowlingy, bouchání šáňa, slovní fotbal, veganský čtvrtky, discopátky, hlasitý humory v kuchyňce a přednášení před lidma. Sorry, to by mě piclo.
Slovo „agentura“ sama o sobě odrazuje strašně moc zajímavých kreativních lidí. A může za to to, jak se všichni prezentujeme. Chceme vypadat děsně cool, tak plníme Instagramy našimi pondělními snídaněmi, firemní dovolenou u moře, skejtama v kanclu a zaručeně dog-friendly prostředím.
To přežiješ, uvidíš. Na Instáči holt nemáme tu super tvůrčí práci, o který bude devadesát pět procent tvýho času, zkouším namítat, ale je to marný. Introvertovi bude na první dobrou komfortněji v korporátu, kde sedí hezky v boxíku a je jedním z mnoha řádků nekonečné HR tabulky.
A jeho kreativita?
Tu si pak vybije ve svém libovolném internetovém sidejobu.
Po nocích, hezky s kafem.
Introverti jsou ale koření
Do kreativního procesu totiž vždycky přinesou nesmírně cenné body. V social media agentuře je bude bavit vymýšlení „běžného obsahu“. Ten si totiž můžou kutat u svého počítače, se sluchátky v uších.
Brainstorming může být ze začátku trochu oříšek. I když obecně platí, že žádný názor není špatný, většinou si ho uzurpují dva/tři nejhlasitější ze stáda. Introvert si naopak své názory promýšlí. To aby je nakonec nepolknul, tomu musí jít naproti vedoucí brainstormu.
Vhodnými otázkami a přímým oslovováním.
Introvert je taky dost často ten, co si své návrhy a koncepty pečlivě strukturuje a kolegům je nasdílí přes net v pátek ve 23:44.
Tedy v dobu, kdy se extroverti baví v baru a potvrzují onu klasickou povahově zábavovou přímku.
Mix povah je ideální stav
Bylo by ale blbě stranit jen jedné polovině. Každá firma totiž nutně potřebuje i své extroverty. Miláčky publika, tvůrce zábavy, plniče tabulí při tom prokletém brainstormingu, kámoše klientů. Dušany Salfické na mistrovství světa v hokeji. Při kreativních konceptech neexistuje nic lepšího, než mít kvalitně namícháno od obou povah.
I pro mně, jako introverta, byl první týden v kdysi ještě dost malé agošce dost krušný. A říkal jsem si, jak by to celé bylo snazší, kdybych, když už ne extrovert, byl alespoň kuřák.
Přesto má tenhle krátkodobý thriller svůj dlouhodobý happy end.
Našel jsem si totiž v agentuře to, v čem si připadám silný, a věnoval maximum energie do rozvinutí svých schopností v oboru. Makal jsem v noci. Studoval. Psal, psal a psal.
A tyhle znalosti mi pak pomohly v tom, v čem se introverti cítí asi nejmíň komfortně. V mluvení před lidmi. Když totiž víte, máte znalosti a jsou za vámi výsledky, mluví se vám najednou neobyčejně snadno. Jen je zatím vším iks hodin příprav a nikým neslyšených přednášek v zavřeném pokoji doma nanečisto.
Ono sa to poddá
Introverti, pokud přemýšlíte nad agenturou a třeba se trochu bojíte poslat e-mail s životopisem z výše popsaných důvodů, dejte tomuhle druhu šanci.
Nikdy asi nebudete ti, co si s kolegou po obědě zahrají stolní fotbálek. Asi vám bude vadit, když si grafik odpoledne pustí nahlas techno. A vždycky budete jedni z prvních, co pokradmu odejdou z vánočního večírku.
Rozhodně ale můžete být hvězdou svého týmu.
A já se už se teď těším na takovou spolupráci.
PS: Ten životopis pošlete sem.
Díky.