Sociální sítě

Není vám z Instagramu špatně?

Mám rád Instagram. Je to pro mě aktuální jednička mezi sociálníma sítěma. Narozdíl totiž od Facebooku a Twitteru dává šanci bejt slavnej i lidem, co nedokážou sesumírovat větu bez pravidel českýho pravopisu. Dokázal navíc do sebe absorbovat to, co mě bavilo na Snapchatu. A taky to, proč jsem chodíval na Pinterest. Takže mi i do jistý míry šetří čas.

Zároveň ale taky nemám rád Instagram. Právě teď, v květnu roku 2018. Jo, furt ho tak ze zvyku zapínám a samozřejmě ho dost intenzivně řeším v práci. A jo, střílím teda tak trochu do vlastních řad. Reklama totiž Instagram pohltila takovým tím blbým způsobem. Uveďme si to na příkladu nějakýho americkýho sci-fi filmu, kde Mars je Instagram a lidi jsou reklama.


Rok 2015

Na Mars nejdřív přilítá první posádka. A čumí jako z jara. Nasvalenej černoch nejspíš procedí nějakou vtipnou hlášku, kterou pak dabuje Bohdan Tůma, a doktorka-Asiatka hladí kytičku a dává bacha, aby jí neutrhla.

Po nich přilítaj další lidi a začínají kolonizovat. Zkouší různý věci a čekají na reakci. Tu je blbá. Tu je dobrá. A tu dobrou pak začnou prohlubovat a těžit z ní. Marťani zalejzaj do děr a bojej se, jak to celý dopadne. Doufaj, že to nebude tak horký.

Rok 2018

Různý velký korporace ze Země vrtaj na Marsu a maj továrny, ze kterejch se kouří. Každej pátej obyvatel Marsu je člověk. A aby si pozemšťani získali důvěru, podplácej pár vlivnej Marťanů a posílaj jim hadry, voňavky a peníze.

Marťanský plebs se pak dělí na tři sorty. Ta první to celý tak nějak trpí. Ta druhá touží bejt těma vlivnejma. A ta třetí začíná litovat, že tenkrát přece jenom neudělala tu koalici s Paroubkem.


Nejhorší je, že to není sci-fi.

Pro běžnýho uživatele jsou teď na Instagramu těžký časy. Každej snad pátej příspěvek na feedu nebo ve Stories je reklama. A sorry, málokdy je ta reklama dobrá.

Už loni jsem na Instameet Summitu zdůrazňoval tenhle slajd.

Stokrát můžem ladit pěknej vizuál, co nebude uživatele srát, stokrát se můžeme snažit o jeho perfektní zacílení. Přesto jde pořád bohužel o výjimečný případy. A může si za to Facebook sám. Udělal z Instagramu a ze Stories jednu z výhodnejch platforem pro Facebookovou reklamu. A tak namísto unikátních vizuálů pro Instáč padá na uživatele stejná reklama jako na Fibíčku.

Že je to ok? Že si na to zvyknem. Možná jo, je to ale škoda. Zatímco Facebook byl vždycky spíš ta ošklivá síť, která nějakej ten grafickej odpad snesla, na Instagram se chodívalo za krásou.

Jenomže sotva si zvyknete filtrovat sponzorovaný příspěvky, dostanete direkt číslo dva. A ten sere ještě víc. Zatímco reklamy lze brát jako legitimní obchodní tah autora platformy, ze syndromu Leoše Mareše vám začne bejt prostě jenom blbě.


Co je Syndrom Leoše Mareše?

Sledujete na Instáči známý osobnosti, protože jsou vám sympatický. Když se poprvý vytasily s krémem od Loreálu, možná jste si skákli do drogerky. Když se s ním vytasí teď, máte chuť skáknout z vokna.

Leoš Mareš je exemplář.

Je strašně slavnej. Je výbornej v tom, co dělá. Sleduje ho hromada lidí, protože chápu. A taky se vo to pěkně stará. Schválně si pusťte Superstar. A spočítejte si, kolikrát se tam inzeruje účet @superstartv2018 a kolikrát @leosmares. Jestli je to fifty-fifty, budu se divit.

Svůj kanál měl vždycky jako odkladiště reklam na cokoliv. Na fastfood. Na kreditku. Na kolínskou. Na pumpu. Na podřadný fesťáky. Neodsuzuju. Peníze nesmrdí a mít jeho auru, asi bych to dělal taky.

Jenomže zatímco dřív se docela pěkně staral o to, aby reklama nějak vtipně a vkusně zapadla do jeho feedu, teď už je mu to zřejmě buřt. Jeho účet si nikdy nepotrpěl na vycizelovaný fletleje, pár dnů stará Benzina už je vyloženě ručník.

Inzerenti bohužel furt nepochopili, že tenhle způsob podpory brandu je úplně mimo. Reklama u Leoše stojí balík. Lidi už jí ale umí nevnímat úplně stejně, jako se to naučili s regulérní reklamou.

Já to chápu, ten zásah a jméno Mareš se bude pěkně výjimat v reportu pro vašeho šéfa. Mareše totiž zná a na zásah se usměje. Tím úspěšnost týhle reklamy končí. Jasný, jasný, můžete namítat, že vařím z vody. Nemám u sebe žádný konkrétní čísla. Jen si ale sáhněte do svědomí, jestli jste si u týhle fotky před dvěma týdny řekli: “Hm… Leoš tankuje u Benziny, jo? Tak to tam ten Naturál taky zejtra vezmu.”


Co s tím dělat?

Uživatel Instáče má v dnešní době dvě velký trable. Hrozně moc vošklivý reklamy a brutální saturaci spolupracema známejch osobností, který sleduje.

S tím prvním to půjde těžko. Můžu vám tu slibovat, že od Socialsharks na vás půjdou jenom pěkný personalizovaný reklamy. Za těch dalších deset tisíc inzerentů vám ale ručit nemůžu.

Hrozně bych si každopádně přál, kdyby ta dvojka brzo přešla. Kdyby velký korporáty trochu zapřemejšlely, jestli se v tý záplavě brandů, co Leošové na Instagramu zaručeně používaj, ten jejich trochu neztrácí.

Ano, Instagramovej bloger je dobrej pro podporu novýho produktu. Dovedu i pochopit, že pro malou neznámou firmičku na hadry, je zmínka od Týnuš Třešničkový slušná výhra.

Všeho ale pochopitelně moc škodí.

A škodí to hlavně nám.

Uživatelům.

 

Daniel Krásný

Kreativní ředitel v Socialsharks, člen klubu makáčů ze SCORE. Latentní milovník Života na zámku, co pořád používá Swarm (když si na něj vzpomene).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.