Nejsem politolog.
Ale každej den pracuju se značkama na sociálních sítích a politika je můj koníček. Baví mě, když tyhle dvě entity fungujou dohromady. Když to zaklapne. Baví mě to podstatně víc než televizní debaty. A ačkoliv se na svejch kanálech záměrně politice vyhejbám, už jednou jsem tu udělal výjimku.
V lednovým článku 15 věcí, který se v roce 2017 stanou na sociálních sítích jsem na místě čtrnáct vsadil na úspěch jedný politický superstar. A hádejte, co se stalo.
Pro připomínku:
V druhé polovině roku zaplaví česká sociální média politická reklama. Pár kreatur se pokusí o videochat, který se samozřejmě zvrhne v brutální trolling. Nikdo už nebude na plakátech oslovovat Twitter (a už se teda nebude #Volit_Pravice), zato bude hodně selfíček a virálů. Hrdinou sociálních sítí se nestane ani Dominik Feri, ani Andrej Babiš, ale překvapivě Václav Klaus ml. s nejlepší politickou prezencí na sociálních sítích v historii České republiky. A někam se díky tomu dostane. Ještě ale nevím kam.
Virtuálně se teď plácám po zádech. V lednu by Klause jako hrdinu Prahy šacoval málokdo. Jeho Facebook byl ale skvělej už tenkrát a v podstatě mě baví doteď. Je vtipnej. Lidskej. Autentickej. A protože je takovej dlouhodobě, nepůsobí jako naučená křeč. Když Klaus napíše, že mu nesedí tahle kravata, usmějete se. Když postne fotku dcery z oslavy jejích devatenáctin, máte pocit, že vám to na ten Facebook sdílí váš známej.
A takhle na sociálních sítích koneckonců fungují Youtubeři a influenceři obecně. Neznáte se. Ale jako kdybyste se znali. A v současný politice je ta sympatie a srozumitelnost mnohem důležitější, než co si kdo myslí o monetární politice a o tom, jak by kdo zatočil s lithiem.
Koneckonců, mrkněte se na Tomia Okamuru. Ten prostě našel na Facebooku styl, co mu funguje. A jakkoliv je vám možná tak ňák pro smích, jeho Facebookovej vliv je sám o sobě námětem pro dlouhou případovku.
Ale zpátky k tomu Drahošovi.
Ten dobrej tip s Klausem mladším mi dodal odvahu k další predikci. A protože jsou prezidentský volby v podstatě čistokrevná osobnostní loterie, je nasnadě zaměřit se na social media potenciál kandidátů ještě důsledňejc než v partajních volbách.
Zaprvý, nepočítejme do toho všeho Zemana. Každej na něj máte názor a každej znáte ty jeho. Víte, že nevíte, co od něj čekat. A že to jednu skupinu baví, druhou dráždí. Konec příběhu. Netřeba se profilovat. Ani na Facebooku, ani na teletextu.
Zadruhý, odprostěte se teď na chvíli od svejch preferencí. Já se jich taky vzdávám. A jen kvalitativně posuzuju, jak to ostatním, už jen několik týdnů do voleb, na sociálních sítích klape. Oba pánové níže mi v zásadě vůbec nevadí. Jen se na ně podívejme optikou „obyčejného občana“ na Facebooku.
Michal Horáček
Pamatuju si časy, kdy mě bavilo ho na sociálních sítích sledovat. A asi jo, ty časy byly ještě před oznámením kandidatury na hlavu tady toho všeho. Vraždil bych pro tu trochu trefnosti a vtipu. Respektive, skutečný Horáček je furt obojí má. Na Facebooku je to ale nyní schovaný za ohromnou vrstvou echtovních pouček. A jako sorry, když se běží Velká pardubická nechci, aby mě někdo na Facebooku poučoval. Zajímá mě spíš, kolik koní spadne, kdo hodí šipku do bahna a co na to celý Váňa.
Horáček je chytrej pán. To víme a nemusí nám to na sociálních sítích prokazovat. Jeho profilu bohužel chybí krok dva. Takový to, že se při statusu pousmějete nebo kývnete a řeknete si „no jó pravda, tohle přesně znam taky.“ Času tohle změnit měl habaděj. A bojim se, že když je někdo především textař, není čas čekat na volební debaty v televizi. Textař má bejt mistr textu. Písňovýho. Toho na Facebooku.
Jiří Drahoš
Projděte si Drahošův Facebook. A zkuste to nezaujatě. Nezávisle na tom, jak moc byste rádi na desetikorunový známce viděli kohokoliv, kdo se nejmenuje Zeman. Nudný pán na něm dělá nudné věci. Na radnici v Havlbrodě mluví s nějakými lidmi o domově pro seniory. Následuje pár anonymních obrázků, jak náhodné paní u stánku něco nezaujatě vypráví. Nebo jak by jedný obci na severu fakt moc bodnul obchvat. Hm. Drahošovi na Facebooku chybí srdíčko a autentičnost. Mrkněte se třeba na tenhle příspěvek.
OK. Ta nenápaditost textu, kterej je přitom na poměry jeho komunikace poměrně radikální, je jedna věc. Ten ilustrační obrázek, co se nejspíš původně jmenuje PW_15487.jpg, a najdete ho ve složce „fotky z kampaně“ na ploše správcova počítače, to je mor. Takhle se to nedělá. Zívam u toho. A kdybych se tu nerozhodl rozdávat rozumy, asi bych se na to vybodnul.
Mimochodem, jojo, slyším vás. Nepotřebujete přece, aby vás politici bavili. Stačí vám, aby byli státničtí, rozumní, nadstraničtí a nedělali vostudu. Hehehe, no jasně. Ale na Facebooku jde právě teď o strhnutí davů. Získání sympatií. Přemluvení aktuálních příznivců Zemana, že jste taky prima chlap, s kterým byste si ťukli vizovickou. Vaše kámoše, co se snaží na stanici metra Vyšehrad dychtivě chytit Twitter, Drahoš překecávat nemusí. Vašeho strejdu, co právě na Facebook sdílí, jaká byla sranda na výlovu rybníka, ale jo. Furt chytře. Ale o něco přímočařeji.
Kdo teda bude prezident?
Těch kandidátů je strašně moc. Social media superstar mezi nima není žádná. Tajně jsem doufal v energii Marka Hilšera, už jenom proto, že je mladej a vypadá, že kdybych mu dal Nintendo, vezme ho do ruky tou správnou stranou. Ale kde nic tu nic. Stejný hopsance z louže do louže, jen s ještě punkovější výrobou.
Znova opakuju, že nejsem politolog. Ale považuju za srabácký, abych vám zabil pomalu deset minut času rozborem politiky a nevsadil si tu na vítěze. A ne, nebude to ani Horáček, ani Drahoš, který už propásli šance získat sympatie na Facebooku a trestuhodně na něm šlapaj vodu.
Popravdě jedinej záblesk relativně sympatický social media prezence tu za poslední tejdny z prezidentskejch kandidátů předved Mirek Topolánek na Twitteru.
Jeho recept, s kterým zatím přišel, je recept Klause mladšího. Koktejl uvolněný a politický komunikace. Přirozenost. Nějaká ta kresbička od desetiletýho syna. Trocha hovorovosti, srozumitelnosti, roztomile blbě vyfocený selfíčko. A sport. Nejlíp takovej, kterej Češi maj rádi. Cyklistika? Hokej.
Sleduji volby. Je to fakt legrace. Tak aspoň kdybych dal gól… pic.twitter.com/BjPeYAGAtz
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) 21. října 2017
Jedinej Topolánkův problém je Twitter. Je to špatná síť. Síť lidí, co tu v Čechách bohužel nezmění vůbec nic. Co trollí Klausovo ankety a neznaj ve svým okolí nikoho, kdo by volil ANO.
Když Topolánek co nejdřív přehodí svou Twitterovou prezenci na Facebook, zabije všechny ostatní v televizních debatách (o čemž nepochybuje snad vůbec nikdo), dostane se do druhýho kola a v něm se mu to povede. Dalík, Nedalík, proti Zemanovi mu to tam hodí dokonce i ten prokletej Twitter.
Zkrátka, Mirku, základ máš dobrej.
Jestli tam fakt chceš, je na čase otevřít Fejs. Ty debaty s obyvateli Grešlovýho Mýta o problematice přemnoženejch komárů už asi nestihneš.
Na sympatickej Facebookovej účet je ale ještě čas.
A já se na něj popravdě docela těšim.
7. 11. 2017 -
Z textu vyplývá, že jste příznivec pana Topolánka. Kdyby byl Váš úmysl správný, obrátil by jste se na mediální manažery prof. Drahoše a diskutoval přímo s nimi. Tenhle článek zavání útokem na kampaň prof. Drahoše.
7. 11. 2017 -
Nejsem a nevyplývá. Jestli jo, tak je mi to líto.
Nehodnotím politiku, ale to, jak se kandidáti aktuálně profilují.
A celý je to samozřejmě děsně subjektivní, když mediální manažeři napíší, rád jim poradím. 🙂
9. 11. 2017 -
Když se někdo vydává za experta, může se mu snadno stát, že je ve skutečnosti pouhým lobistou, který pracuje ve službách V.K. ml. a M.T.
FB Jiřího Drahoše (podobně jako FB Marka Hilšera) je celkem slušný, adekvátní osobnosti kandidáta. Jiří Drahoš nemá pouze Facebook, ale má za sebou komorní pěvecký sbor a úctyhodnou celoživotní vědeckou a manažérskou kariéru, ve které za sebou nevleče stíny jako dva oblíbenci pana Daniela Krásného, jakkoliv se nabízí. Mám za to, že tým Jiřího Drahoše nejen na FB pracuje docela dobře a vytrvale, rozhodně by neměl žádat o pomoc autora dehonestačního článku.
9. 11. 2017 -
Když se někdo vydává za experta, může se mu snadno stát, že je ve skutečnosti pouhým lobistou, který pracuje ve službách V.K. ml. a M.T.
FB Jiřího Drahoše (podobně jako FB Marka Hilšera) je celkem slušný, adekvátní osobnosti kandidáta. Jiří Drahoš nemá pouze Facebook, ale má za sebou komorní pěvecký sbor a úctyhodnou celoživotní vědeckou a manažérskou kariéru, ve které za sebou nevleče stíny jako dva oblíbenci pana Daniela Krásného, jakkoliv se nabízí. Mám za to, že tým Jiřího Drahoše nejen na FB pracuje docela dobře a vytrvale, rozhodně by neměl žádat o pomoc autora dehonestačního článku.
9. 11. 2017 -
Teď schválně.
Kdo jsou moji dva oblíbenci? 🙂
9. 11. 2017 -
Pan krásný není příznivcem pana Drahoše ani pana Topolánka. Je skutečně zuřivý Creative Director v Socialsharks přeceňující formu a nechápající obsah.
9. 11. 2017 -
Jo,je to tak.Z nudnýho chlápka neuděláš baviče.
Buď to máš,a nebo těžká nuda..křeč.
Zeman je těžce svůj a je s ním sranda.
A jak je známo,srandy není nikdy dost!😉
9. 11. 2017 -
Tak já mám jeho srandy skutečně dost 🙁
12. 11. 2017 -
Tož sa z teho neposéér…….
9. 11. 2017 -
Není to spíš tak, že je ze Zemana sranda? A ještě k tomu z Ovčáčka?
9. 11. 2017 -
Na mě oba působí jako hodně těžcí tragédi. Sranda, no… leda snad ta švejkovská, a s tou bych se chtěla setkávat převážně jen na papíře, nikoli v reálu.
9. 11. 2017 -
Mě třeba facebook Václava Klause mld. vyloženě irituje a rozhodně není důvodem Klausovi popularity. Klause kroužkovali lidé proto, že je synem expremiéra a exprezidenta, jedná se o známou osobnost a teké proto že byl až na 3. místě kandidátky a chtěli si jeho místo ve sněmovně pojistit. Mnohem úspěšnější byla podle mě kampaň pirátů, kteří během 2 měsíců před volbami vyskákali asi z e70 tisíc „to se mi líbí“ až na 120 tisíc. To samé Okamura. Klaus prostě těží ze známého jména a Prahy jako bašty ODS. Voliči ODS jsou také mnohem disciplinovanější v institutu kroužkování a když mají 4 kroužky je jasné, že alespoň 1 kroužek půjde VKML.
9. 11. 2017 -
Irituje mě taky, ale zase je dobré si přiznat, že člověk není cílovka. Svojí komunitu si tam zaktivizoval výborně, příspěvky mu fungují, lidé reagují, dosah se zvyšoval, zkrátka dělá to dobře…
9. 11. 2017 -
Souhlas.
I v tomhle článku jsem se zkusil oprostit od toho, kdo je a kdo neni cílovka. Někdo vdolky, druhej holky. Přesto by měl člověk uznat takovou tu mainstreamovou trefu do černýho. 🙂
10. 11. 2017 -
Co kdyz ale Facebook neni to hlavni? Je mi neco pres tricet let a uprimne, na FB zadnou politiku nesleduji. Je mi jedno, kdo co nasdili (pokud to neni nejaka stupidni Okamurovina). Mozna je to relevantni pro mladez, ale pohledem ze sve socialni bubliny bych si troufl tvrdit, ze vetsina volicu se stejne nebude rozhodovat na zaklade postu z Facebooku (protoze ho treba ani nemaji). Dulezitejsi budou nazory (a ciny) prezentovane novinami, televizi, radii.
17. 11. 2017 -
Podle mě rozhodující masa voličů na Facebooku ani nemá účet a kampaň na sociálních sítích je velká bouře ve sklenici vody…
14. 11. 2017 -
Celkem slušné rozhořčení pana Vadase. Neškodila by trocha objektivity? Pokud článek rozebírá schopnost profilu na soc. sítích, strhnout davy, tak to asi není o osobních volebních preferencích. Pokud jsem slušný a vzdělaný kandidát, a tak se preferuji, tak jistě zaujmu slušné a inteligentní voliče. Zvlášť, když sdílím moudra, či fakta z historie s pečlivě ocitovaným zdrojem, (..který stejně nikdo nečte…)
Ovšem pokud se prezentuji ve způsobu „Čau lidi, zdravím Vás z Čápáku..“ nebo „tak já ti odpovím, kámo“… tak to je styl, kterému na FB rozumějí všichni, a který (dle mne bohužel) vyhrává volby. Nebo aspoň ty poslední dvoje poslaneckých vyhrál. Proč si myslet, že u prezidenstkých by to bylo jinak? A co si budeme povídat, jak často máte možnost se s životem kandidátů seznámit? Osobně moc ne, takže televize a internet. A internet u davů = Facebook.
Za mě palec nahoru, Dane.
18. 11. 2017 -
Kubo, díky!
Trochu jsem doufal, že z článku lidi vesměs pochopí lehkej nadhled, ale nakonec se text dostal i do netušených směrů internetu. 🙂