Slýcháte to furt. Dávejte si majzla, co dáváte na svý sociální sítě. Až se budete hlásit do nový práce, co asi udělaj první? Přečtou si vaše sívíčko pozpátku? Ověří si všechna doporučení na LinkedInu? Ne. Najdou si vás na Fejsu. Mrknou na fotky z velikonočního večírku, hodí oko na to, jak jste se tvářili na devadesátinách vaší babičky a jak jste se snažili srandovně koupit lístek na Eda Sheerana tři hodiny před koncertem.
Úprava soukromí je povinnej krok. Pro všechny. Nastavit si, kdo uvidí, že jste byli v kyně na Babovřeskách nebo to, že ve slově kino píšete tvrdý y. Sociální sítě využívá drtivá většina lidí jako odraz svýho já. Interakce na nich splývají do interakcí venku. A stejně jako si v divadle plným lidí nesundáte zničehonic kalhoty, měli byste se přirozeně hlídat i onlajn.
Korektně vedený profil bez přešlapů by měl být povinnost. Je ve vašem zájmu a pomůže vám při hledání práce, partnerky, čehokoliv. Osobní branding na sociálních sítích je ale úroveň dvě. Zatímce na úrovni jedna spíš kontrolujete, co na sociální sítě patří, na úrovni dva už sami k sobě přistupujete s jakousi strategií. Taková strategie může bejt buď:
a) uvědomělá – tedy, že aktivně vyhledáváte obsah, co by moh přijít ostatním zajímavej a tajně doufáte, že se k nynějším ostatním přidaj i nový ostatní.
b) neuvědomělá – to si prostě jedete to svoje, protože vás to baví, a profilujete se do někoho, koho je zábavný číst, sledovat, poslouchat, cokoliv.
Pro lidi v oboru je osobní brandbuilding povinnost.
Prostě je. Už z logiky věci. Truhlář by taky měl mít doma krásnej nábytek. Pedikérka zas nehty jako ze žurnálu a kadeřnice top vlasy. Kdo chce pracovat na sociálních sítích a diktovat, jak bejt digitální profík, by měl mít doma zameteno. A taky mít tu pěknou designovou komodou támhle v rohu. A boží závěsy. A vůbec.
Pokud uvažujete nad prací v marketingu na sociálních sítích, měli byste mít na paměti pár věcí. Telegraficky jsou to tyhlety.
- Vybrat si síť, která bude vaše a na kterou budete pravidelně přispívat.
- Ten profil mít jako svůj referenční. Dát si ho na první slajd prezentací pod vaše jméno. A možná i do podpisu v mailu. Nebo doma na schránku.
- Měli byste taky znát všechny možný sítě a bejt typickej zkoušeč. Nikdo po vás ale nechce, abyste všude byli každej den vtipní a inspirativní.
- Kdybyste byli každej den vtipní a inspirativní na pěti různejch sítích, dostaví se opačnej efekt. Zřejmě totiž nemáte co na práci. Tak jste prostě denně vtipní pětkrát jinak. Hm.
- Svou vybranou síť neustále tunit. Vyprofilovat se. A nebát se kombinovat práci, soukromí a budovat důvěru v ostatních a zdravý ego sám v sobě.
- Možná není zbytečný zdůraznit, že každá síť má něco, co musíte umět. Instáč se neobejde bez vizuálního cítění. Twitter bez schopnosti krátit. A Stories pomlčka Snapchat zas potřebujou pěknej barvitej život. A na vás je se zamyslet, v jakejch botách se cítíte doma.
- Mít na tom tuněným profilu všechno bez chyb, s vyplněnýma kolonkama a s fotkama, co jsou fajn.
Možná vám to přijde jako zbytečná hysterie, ale není. Takovýhle jsou prostě sociální sítě. Na rozdíl od televize na nich svý štěstí může zkusit každej. A zatímco autoři televizních reklam mohou sami sobě dělat v televizi reklamu jen ztuha, Facebook je síť otevřená jako náruč.
Váš referenční, vytuněný profil by měl totiž potenciálnímu klientovi říct – jo, tohohle člověka chci, aby se mi postaral o značku. A aby, když se ho někdo zeptá, s kým že to na těch sociálních sítích spolupracuje, mu stačilo říct jenom jméno.
Protože to jméno bude taky značka.
A ta značka bude vaše.