Před dvěma týdny jsem se zúčastnil galavečera Nejaktivnější středoškolák roku a kázal tam finalistům něco o své práci. Proč je tak super být social media manažer, co mě na tom tak baví a jak je skoro každej den posvícení. Klasika. Jen co jsem ale dokončil svou verbální smršť, zdvihla se v publiku první zvědavá ruka. Nebudu přímo citovat, nepamatuju si slova. Co si ale pamatuju je tón:
To si jako fakt vyděláváte tím, že sedíte celej den u Facebooku? A kolik za to prosím vás berete?
Jo. Rok jsem členem party Socialsharks a rok jsem zvyklý na to, že přesně tohle je první dotaz, který kdekoli dostanu. A je jedno, jestli zrovna mluvím na oficiální akci anebo si povídám s bývalým spolužákem ze střední.
Sociální média jsou přitom nejlepším kamarádem vašeho palce. Čtete tenhle článek a vedle něj máte otevřenou záložku s Facebookem a ani ne před minutou jste luštili nejnovější hashtagy Leoše Mareše. Přesto jsem si jistý, že kdybych ve společnosti cizích lidí řekl, že „dělám webové stránky“, nikdo by nad tím obočí nezvedal. Ano, to všechno v roce 2016.
Jde o zřejmou chybu nás všech z oboru. Říkáme si „social media manažeři“ a neuvědomujeme si, jak legračně to zní. Sociální média jsou totiž pro řadu lidí synonymem prokrastinace a nicnedělání. No a slovo „manažer“ tomu dává korunu.
Social media management přitom roste na ceně. Firmy začínají zjišťovat, že sociální média jsou regulérní kanál. Kanál, který pracuje na tom, aby za pár let zavraždil televizi. Kanál, který je zapotřebí mít podchycený, aby náhodou za oněch pár let nebylo pozdě.
Možná ale v té haldě marketingových myšlenek, které den co den investujeme do profilů našich klientů, zapomínáme na marketing svůj. Posíláme na firemní Instagramy fotky, jak sedíme u stolu a tváříme se šťastně. A trochu zapomínáme na to, že 99 % lidí vlastně netuší, co naše práce obnáší.
Budiž tedy inspirace pro další blogy.
A třeba jednou naši rodiče pochopí, že správce sítí nerovná se pavouk.